Nejlepší ateliér: KRISTEK – SEDLÁK
Autor: Eva Truncová
„Stavební hmoty… Co je cennější? Kilo kamene, nebo kilo zlata? Tato otázka je snad směšná, ale jen pro
obchodníka.
Odpoví: Pro mě jsou všechny hmoty stejně cenné. Venuše Milónská je stejně hodnocena je-li ze štěrku,
na ostrově Paru jsou silnice stěrkovány parským mramorem. Sixtinská madona nestála by ani o haléř
více, kdyby byl Raphael namíchal do barev i několik liber zlata. […] Žula tvoří celé hory, celá pohoří,
která by se mohla prostě jen odkopat. Štěrkují se jí silnice, dláždí se jí města, je to nejsprostší kámen,
[…] a že by přece se našli lidé, kteří ji považují za naši nejcennější stavební hmotu? Tito lidé
mluví o hmotě a myslí na práci, dovednost a umění, neboť žula vyžaduje velké práce, než je dobyta,
velké práce aby byla dopravena na místo určení, velké práce aby jí byl dán správný tvar, práce aby jí byl
leštěním dodán pěkný vzhled… „
(Adolf Loos)
Projekt Vila T06B vychází z reálné rekonstrukce panelákového bytu, na které jsem v architektonické
kanceláři Te Büro pracovala. Konfrontuje přístup, který vyšel z práce pro klienty s výrazným
fnančním limitem, s rezidenčními projekty architektonické kanceláře Fandamet, která naopak typicky
pracuje pro klienty s dostatkem financí.
Citát Adolfa Loose je pionýrský a konzervativní zároveň. Čistý materiál nahrazuje dekorativní kýč
devatenáctého století, a zároveň se vzpírá přicházející masové produkci industriálních výrobků. Co je to
„luxus“ v době architektury poskládané z průmyslově vyráběných prvků, kde je těžké rozlišit lidskou
práci od práce stroje?
Je práce architekta i v době masovosti tou poslední archaickou „velkou prací“, která z hmoty dělá
„luxus“? Luxus, ve srovnání s okolím, je vždy relativní pojem. Vila T06B je univerzální koncepce, která
může existovat na libovolném sídlišti postaveném v tomto systému vytvořeném na počátku 60. let. Je z
ní krásný výhled a obvykle není daleko do přírody. Má dobrou návaznost na MHD a dostupné služby…
a je krásná.
Velmi inspirativní.