Knihovny spolu

Vítězný projekt XXI. CBF

Autoři: Bc. Nela Vicanová, Bc. David Vaculík, Bc. Maroš Belopotocký  

Vedoucí práce: Ing. arch. MArch Jan Kriseka, Ph.D. a Ing. arch. Jaroslav Sedlák

Zastřešující text ke všem třem návrhům knihoven

Na začátku projektu jsme emailem oslovili řadu obcí, z nichž se postupně vytříbily obce, které měly vůli být našimi „partnery“ a byly motivovány ke změnám zlepšování svých knihoven. Těmito obcemi jsou: Pozořice, Tvarožná a Sivice. Tato konstelace knihoven je výhodná jejich geografickou blízkosti a zároveň jsou všechny obce součástí stejné MAS – Místní akční skupiny s názvem Slavkovské bojiště. Všechny tři obce jsou zároveň součástí Mikroregionu Roketnice. Partnerství obcí v existujících strukturách využíváme ke kooperaci mezi knihovnami a k získávání dotací – viz. Plán dotací.

Byli jsme se do knihoven podívat, abychom se o hypotézách, které jsme měli, přesvědčili in situ. Zároveň jsme během konverzace získali cenné podněty od knihovnic/knihovníků a vedení obce.

Před navrhováním jsme si stanovili koncepční strategii, do které bude každý návrh/reorganizace knihovny zapadat. Počítali s tím, že každá knihovna disponuje různými prostorovými možnostmi a musí být tudíž řešena „na míru“. Sepsali jsme desatero, které by měla každá knihovna obsáhnout ve svých prostorech:

o ZÁZEMÍ KNIHOVNICE/KNIHOVNÍKA
o KNIŽNÍ REGÁLY
o DEBATA
o DÍLNA
o ODPOČINEK
o MÍSTO PRO DĚTI
o PREDNÁŠKA
o KULTURNĚ-LOKÁLNÍ POVĚDOMÍ
o PUTOVNÍ FOND
o INTERNET

V projektech se snažíme o zlepšení návštěvnosti knihoven, které je podmíněno novými, lépe řešenými prostory a novým programem. Změna je však závislá na ochotě vedení obce a obecní veřejné knihovny bývají většinou řešeny až na posledním místě. Vytváříme proto finanční a marketingovou strategii, kde jako skupina architektů/výzkumníků navrhujeme obcím nejen redesign knihovních prostorů a celý proces spolupráce včetně získání dotací. Naši skupinu i strategii představujeme na informačních webových stránkách a postupně ověřujeme a doplňujeme naše hypotézy.

Návrhy těchto knihoven jsou sjednoceny společnými symboly. Prvním symbolem je materiál „papíro – beton“ nebo „kniho – beton“. Hlavním impulzem pro vytvoření tohoto materiálu byla hypotéza, že knihovny disponují množstvím knih, které se nečetly více než 10 let a leží ladem. Návštěva na místě potvrdila, že se jedná o skutečný „prostorový problém“, kdy takové knihy tvoří 30 – 50% fondu. Ukázalo se, že knihovny mají vůli tyto knihy vyřadit, avšak ne vyhodit. Zde je kámen úrazu – co s takovými knihami? Při práci s „kniho – betonem“ uvažujeme použití tohoto materiálu jako monument „nečtenosti“ a zvěčnění nečtených knih v mobiliářích sloužících exteriérům knihoven. Forma je uplatněna v pochozích plochách nebo lavičkách veřejného prostoru.

Po uvolnění prostoru se lze pustit do další společné agendy a tou je proměna „skladu knih“ na komunitní prostor.
Kromě čtení knih lze uvolněném prostoru realizovat besedy, přednášky, skupinová setkáních atp. Z knihovny se tak stává platformou pro propojování místních občanů.

Posledním společným tématem knihoven je bezbariérovost, kterou řešíme pomocí změn hlavních vstupů do knihoven, ramp, sjezdů a bezbariérového propojení s veřejnými plochami.

 

SIVICE

Současný stav
Knihovna se nachází v Obecním úřadu Sivice ve 3. patře v podkroví objektu. Obecní úřad obsahuje kanceláře, kulturní sál pro pořádání například obecních plesů a v „parteru“ objektu je obchod. Hmotově je úřad řešen na více celků – z návsi dodržuje uliční frontu okolních rodinných domů a je třípatrový, uprostřed svého objemu je kulturní sál rozvinut do výšky 2 pater a na konci, ve dvoře, je novější dostavba se zaoblenými rohy. Celý objekt je barevně zaomítán a je zastřešen složitou střešní geometrií ze šikmých rovin s valbami.
Knihovna současně disponuje necelými 92 m2 a není bezbariérová. Dostupnost k ní je pouze skrze schodiště. Současná dispozice knihovny je rozdělena na místo pro výběr a půjčování knih a na dětský koutek se zasedací místnosti a kuchyňkou. Zde narážíme na problémy tohoto řešení současné knihovny, a sice rozdělení prostorů a horší dostupnost zejména pro starší generaci.

Místo
Obecní úřad je orientován na náves obce, což je výhodné z hlediska fluktuace obyvatel. Navazující prostranství je podélné po délce objektu a směřuje od vjezdu k základní škole. Tato spojnice je pro nás vedoucí „linkou“ při koncepční úvaze. Průchod rovnou z návsi do školy je nejen zkrácení si cesty, ale nabízí i nové možnosti ve dvoře obecního úřadu. Strmý svah ve směru ke škole je značná bariéra a současně ji řeší víceramenné schodiště.

Návrh
Funkce úřadu bude podle současných plánů přestěhována o kousek dál a stávající budova bude jednoho dne na programu obecních záměrů. Počítáme s tím, že kulturní a komerční funkce bude zachována a navrhujeme zde nový objekt knihovny do stávajících hmot. Nová knihovna (170m2) ve tvaru kapsule zasahuje invazivně do hmoty úřadu a do stávající kůlny a zároveň využívá zbytkové plochy ze stávajících dispozic. Z hlediska provozu spolupracuje s jevištěm kulturního sálu, kde spolu dispozičně sdílejí sklad a zázemí. Na druhém konci je vložena do kůlny, která nově plní funkci zázemí pro kavárnu knihovny.
Nová knihovna není samoúčelná, funguje jako prostor pro vědění nejen skrze čtené informace, ale nabízí místo i pro regionální povědomí a získávání informací pomocí přednášek a besed. Navrhujeme zde i pronájem kavárny/bistra nedělitelně od knihovny. Možnosti volnosti pohybu a čtení jsou různé – člověk může číst půjčené knihy u kávy nebo v křesle u stromu s výhledem ven nebo na lavici v knihovních regálech.

Veřejné prostranství jsme koncepčně řešili jako interpolaci mezi vjezdem na pozemek a propojení trasy k ZŠ. Strmý svah u úpatí kůlny je překonán víceúrovňovou rampou a zbytkové prostory jsou doplněny zelení.
Dalším novým objektem mimo knihovnu je spojující zastřešení/kšilt, který spojuje všechny objekty k sobě. Křivka zastřešení má logiku zesilovat tam, kde se nacházejí vstupy. Zároveň nabízí možnost otevření knihovny ven a mít přístřeší pro program knihovny odehrávající se v exteriéru.

Konstrukce
Knihovna je navržena jako sendvičová dřevostavba s prosklenou fasádou po jedné délce směrem do dvora. Zásah do kůlny je řešen zmonolitněním stávajících stěn a novým krovem. Spojující „kšilt“ je z dřevěných rámů a na kontralatích je uložen průsvitný vlnitý polykarbonát. Zavětrování je řešeno ocelovými lanky do kříže. Trasa pod kšiltem je vybetonována a trasa ke škole je z betonových dlaždic s mezerami pro trávník. Beton, který zde bude použit je z části „papír-beton“ pro zachování stejné koncepce všech řešených knihoven.

 

POZOŘICE

Současný stav
Neďaleko Brna v mikroregióne Roketnice sa v obci Pozořice hneď vedľa najväčšieho kostola v širokom okolí nachádza v obecnom úrade knihovňa s rozlohou 75m2, ktorá je predmetom jedného z troch návrhov v rámci projektu Knihovne Spolu, ktorý sa venuje pomoci rozvoju malých obecných knihovien. Knihovňa sa nachádza v prvom podlaží na ľavej strane pri hlavnom vstupe do budovy.

Místo
Objekt má v obci ale aj v celom mikroregióne strategickú pozíciu a knihovňa tak má potenciál ponúknuť verejnosti omnoho viac. Súčasný stav ťažko nasleduje požiadavky modernej knihovne. Knižný fond je neaktuálny, prístup do knihovne nie je bezbariérový a priestory nesplňujú požiadavky kvalitne strávený čas.

Materiál
Návrh pracuje s ideou recyklovania kníh, kde by sa za pomoci recyklovanej papierovej zmesi a cementu z miestnej fabriky v Mokrej vytváral papier-betón, ktorý by sme použili vo všetkých návrhoch na rôzne druhy drobnej architektúry v knihovniach ale aj vo verejnom priestore. Do betónovej zmesi by sa použili iba knihy, poškodené či 5 a viac rokov nepožičané čo v súčasnosti predstavuje 30 až 50% knižného fondu. Takáto manipulácia s knihami spolu s odstránením bariér a zmenou vstupu vytvára dostatočnú platformu na to, aby sa knihovňa stala atraktívnym miestom pre verejnosť.

Návrh a konstrukce
Nový pohyblivý systém knihovníckych regálov umožňuje priestor za pár minút prispôsobiť večernému premietaniu filmov, workshopu, prednáške alebo pre prácu s deťmi. Miesto knihovníčky je v jadre dispozície, odkiaľ je výhľad na nový bezbariérový vstup, bežný denný vstup ale aj na celú knihovňu. K pracovnému stolu má knihovníčka pridaný kávovar, umývadlo a košík na knihy. Prvok pódia kopíruje výškový rozdiel v objekte a komunikuje so vstupom pričom ponúka úložný priestor pre širokú škálu predmetov. Vedľajšia miestnosť je uzatvárateľná závesom predstavuje študovňu/ počítačovú miestnosť, vedľa ktorej sa nachádza sklad pre rozložiteľný nábytok potrebný pre rôzne akcie. Zádverie spolu s vedľajšou miestnosťou tvoria dodatočné priestory knihovne, a slúžia ako denná miestnosť, čakáreň alebo ďalšia študovňa. Zopakovaný prvok posuvného regálu umožňuje zmeniť vstup do miestnosti v závislosti na typu aktivity, či miestnosť úplne uzavrieť. Nadobudnutú betónovú masu používame na exteriérový nábytok v nevyužívanej časti kostolnej záhrady kam by sa mohli v budúcnosti rozšíriť priestory knihovne. Ďalším betónovým prvkom sú úpravy vstupov do záhrady a knihovne, ktoré pracujú krivkou ako novotvarom do barokových štruktúr.

 

TVAROŽNÁ

Současný stav
Obec Tvarožná leží na konci jižní osy řešeného území Pozořice-Sivice-Tvarožná. Knihovna se nachází v samém centru obce v prostorách obecního úřadu pospolu s poštou a hasičskou zbrojnicí. Knihovna se rozkládá v rámci jedné místnosti na ploše 36,16 m2. Vstup do knihovny je v současnosti řešen bariérově skrze chodbu vedoucí do kanceláří obecního úřadu.

Místo
Skrze náves prochází tři důležité trasy spojující jednotlivé části obce. Knihovna se v centru stává jejich průsečíkem a následnou křižovatkou, která vyústí čtvrtým směrem k základní a mateřské škole na kopci za obecním úřadem. Všechny tyto čtyři směry jsou dále zvýrazněny užitím různých materiálů, u směrů protínajících knihovnu se jedná o „papír-beton“, který se z obecního úřadů „vylévá“ do prostoru návsi. Slouží také jako zpevněná plocha pro pořádání různých kulturních akcí pro obec tato plocha je doplněná o kruh z papír-betonu s posezením na straně u potoka a na straně druhé o kruh, umožňující postavení májky. Podél místního potoka jsou cesty zvýrazněny malými dřevěnými moly, které jsou doplněné o betonový most, který toto celé propojení umožňuje. Do budovy knihovny je vytvořen nový vchod vybouráním okna, který umožňuje bezbariérový přístup, a zároveň dokresluje vesnický charakter střídání domovních vstupů a vjezdů. Tento vstup je dále zvýrazněn hranatým tubusem. U části budovy, která slouží hasičské zbrojnici je v současné době průjezd do dvora, který je využíván právě k průchodu mezi návsí a školou. Tento vstup je z druhé strany budovy zvýrazněn stejným způsobem.

Návrh a konstrukce
Knihovna se soustředí na jednu místnost a její užití v různých situacích provozu. Staré knihy jsou rozmělněny a smíchány s betonem, toto smíchání tvoří směs, která je využita na okolí knihovny. Ostatní knihy jsou umístěny v regálech po obvodě místnosti, který je navržen v přísném rastru, jen v blízkosti rohů se regály zaoblí a tvoří kontinuální smyčku. Na regály je použito bukové dřevo v jeho přirozené barvě, aby působily neutrálním dojmem. Regály sahají až ke stropu, proto jsou vrchní police zdvojené. Je na nich přichycen žebřík, se kterým je možné pohybovat se po celé místnosti. Místnost je obložena stejným materiálem, z jakého jsou regály, a to samé platí i o podlaze. V ní jsou ale schovány různě materiálově a barevně odlišné tvary. Tyto tvary je možno vysunout z konstrukce podlahy ven do různých úrovní a dále je využít dle jejich dalšího určení. Devíti tvarům je přiřazeno 9 různých funkcí. Přídavný regál pro knihovní fond a kulturně-lokální povědomí, ocelová konstrukce s plátnem na promítání a úložným prostorem na skládací židle pro obecenstvo, stůl pro potřeby knihovnice rozšířitelný o další část, sloužící jako místo pro workshop, vyšší stůl pro sezení u počítače, nízký regál na spotřebiče typu kávovar a varné konvice a kolotoč pro děti.
Tyto konstrukce je možno z podlahy kdykoli vysunout v jakémkoli rozložení. Na vysunutí z podlahy může být využito dvou různých systémů, fungujících na podobné bázi. Knihovna využívá hydraulického tlaku a pístů, které jsou poháněny buď lidskou silou sešlapáváním pedálu nebo pomocí kompresoru, který vyhání stlačovanou tekutinu na druhou stranu sítě.

Diskuse