Elements

Vítězný projekt XIX. CBF

Autoři :Tereza Kusnierzová, Eva Macejková, Alexandra Maximová, Natália Pániková, Petr Malásek

Ateliér: mgr. inž. arch. Szymon Rozwałka

Elementy.

Neboli základní kameny architektury si v roce 2014 vzal pod drobnohled tým pod vedením nizozemského architekta Rema Koolhaase. Jejich práce byla nejdříve představena na 14. bienále architektury v Benátkách a poté vyvrcholila vydáním knihy Elements of Architecture. Právě tento rozbor se nám stál inspirací, kdy jsme na něj navázali, rozšířili jej a využili k návrhu nové fakulty architektury.

Nejzákladnější myšlenkou se nám staly právě jednotlivé elementy, které jsme si náhodně rozdělili a zanalyzovali. Na základě těchto analýz si každý vybral jeden element, který se stal leitmotivem jeho návrhu. Hledali jsme a nacházeli intelektuální potenciál daného elementu v prostoru a v reakci na člověka. Potenciál v rozbíjení samozřejmého. V dekonstruování pojmu. V paradoxech. V uvolňování skrytého.

A pak společně vytvořili jam session.

chodba jako svoboda

Nejprve člověk vešel přímo do domu a ocitl se ve struktuře místností, kde se pohyboval mezi nimi. Později přišel atriový dům, kde už můžeme pozorovat část domu, která byla určena částečně distribuci v budově a bylo jím právě atrium. To tvořilo svobodný prostor, díky kterému člověk přešel z jedné místnosti do druhé. Důležitým faktorem zde byla volnost cesty. O naší cestě rozhodovalo pouze, kde se nachází start a cíl naší cesty mezi místnostmi, průběh mezi jsme si mohli zvolit sami, kde nám ji nedefinoval systém chodeb.

schody jako nejistota nebo?

Nemám čas si vyberať. Chcem sa dostať z bodu A do bodu B, mať to stanovené a čo najrýchlejšie prekonať ich vzdialenosť. Vytvorím si prepojenie. Verím mu.

fasáda ako rozhranie

Prechod cez hranicu z jednej situácie do druhej. Prechod medzi stanovenými „dnu-von“, usadenými vo svojej identite, častokrát statické a jasné. Rozhranie kvôli svojej neistote a zmyslu pre dynamiku môže ponúknuť priestory, kde sa človek vedie impulzom a stáva sa aktérom. Len tak prejsť, či naopak, zostať, čakať, pobudnúť.

stěna jako vymezení

Hmota. Hranice. Definice prostoru. Podpora.

Tím vším je stěna.

Bez hranice není prostoru. Aby vznikl prostor, je třeba ho něčím vymezit.

Je-li prostor otevřený, mám naprostý přehled o tom, co se děje pár kroků ode mě. Stačí však vložit mezi tebe a mě bariéru v jakékoli podobě a objeví se nejistota. Nejistota, co se děje na druhé straně, ale i jakýsi pocit soukromí, že ani ten na druhé straně neví vše o mně. Ví pouze tolik, kolik mu stěna dovolí vědět.

střecha jako kontext

Strecha samotná má lokálny význam, a to chrániť. Ale vo väčšej mierke… predstavme si stovky, tisícky, milióny striech… predstavujú nový terén, strešný terén. Strecha, nakoľko dominuje spravidla na vŕšku stavby, sa mimovoľne podriaďuje svojmu okoliu. Je to paradox, ktorý si na prvý pohľad človek nevšimne a má pocit, že poriadna strecha musí byť krásna, inšpiratívna, niečo mega.. ale jej podstata vychádza z jej funkčnosti.

Diskuse