O věcech a lidech

Vítězný projekt XVIII. CBF

Autorky: Bc. Eva Truncová, Bc. Marianna Kubová (5. ročník)

Ateliér: Ing. arch. MArch. Jan Kristek Ph. D., Ing. arch. Jaroslav Sedlák

Projekt představuje alternativní návrh administrativní budovy v místě bývalé brněnské textilní továrny Vlněna, kde v současnosti vzniká nový administrativní komplex Vlněna office park pod záštitou CTP. Na stejné parcele CTP momentálně připravuje jednu z prvních budov v Brně kompletně naplánovanou metodou BIM (Building information management). Lokalita industriálního areálu se zároveň ukázala jako archeologicky velmi
cenná. Kromě základů a pozůstatků zdí z období „moravského Manchesteru“, sahají některé nálezy až do roku 150 př.n.l., kdy v místech Vlněny bylo keltské oppidum.

Na první pohled je zarážející rozdíl v procesech minu

lého a současného stavění: vykopávky, které v jednotlivých vrstvách dokumentují více jak dva tisíce let stavební historie, jsou v krátkém momentu zmapovány, odstraněny a nahrazeny čistou plochou betonové desky.
Koncepce „tabula rasa“ je v souladu s komerční logikou a efektivitou současného způsobu stavění administrativních budov. Zdá se, že i BIM, jako
nový způsob organizace projekční práce a stavebního managementu následuje tuto logiku a je efektivní zejména při plánování více méně standardizovaných kancelářských budov, kde je kladen důraz na efektivitu nákladů, kontrolovatelnost a spolehlivost celého plánovacího a stavebního procesu. Standardizované, průmyslově vyráběné stavení elementy je jednoduché implementovat do knihoven BIM softwaru a uplatnit je, pokud možno, na „standardizované“ parcele.

V našem projektu se snažíme využít potenciálu BIMu a zároveň nepodlehnout korporátní logice současného stavění. Vytváříme hybridní strategii, kde
schopnost BIM softwaru „parametrizovat“ nevyužíváme pouze pro definici knihoven a bloků staveních prvků, ale pro parametrizování betonových sloupů. Využíváme

tak BIM pro převod mezi historií a současností, který se propisuje do stavební struktury našeho návrhu.

NÁVRH
Výchozím bodem pro nás byly vykopávky nacházející se na parcele I, se kterými pracujeme v kontradikci k principu tabula rasa, který se zdá být ideální pro časově a finančně co možná nejefektivnější navrhování v BIM. V dané archeologické lokalitě se nachází struktury ze dvou po sobě následujících období. Mladší z nich jsou základy v podobě betonových patek z poslední fáze textilní továrny, která zde stála až do roku 2016, kdy byla
zdemolována. Starší obnažená struktura sahá do 18. století, kdy zde, ve východní části předměstské čtvrti Náhon, vznikla textilní manufaktura Josefa
Biegmanna. Vzhledem k tomu, že objekty nejsou podsklepené a jednotlivé vrstvy se kupí na sebe, jsou jasně čitelné a úroveň terénu se postupně
navyšuje.

Různé vrstvy v našem návrhu reflektují dva konstrukční systémy vycházející ze stávajícího rastru betonových patek a nově vzniklých betonových základů vylitých do archeologických sond a nálezovým jam. Rozměry vykopaných jam, nové základy a na ně nadimenzované železobetonové sloupy předávají informaci o archeol

ogických nálezech napříč celou budovou. Konstrukce vyrůstá nad ruinami zdí z Biegmannovy kotelny a v přeneseném
významu je zachovává v klimaticky otevřeném parteru budovy. Pozůstatky zdí jsou zakonzervovány pomocí tenké betonové vrstvy. Podloží se propisuje a formuje celou navrhovanou administrativní budovu. Odlišné konstrukční celky předznamenávají v daných patrech jejich náplň.

MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ
Archeologické nálezy, které nebylo možné z kapacitních důvodů archivovat, nebo byly vybrány a nahrazeny novými administrativními budovami jsou určeny k rozemletí na recyklát. Díky technologii rebetonu, na který má brněnská firma patent, je možné kromě běžnějšího betonového recyklátu zpracovat i cihelný, který se v dané lokalitě nachází, a využít při přípravě betonových směsí. Vrstvy,

které nebylo možné zachovat zůstanou na parcele v nové formě.